Luxusně vybarvená švestka z podhůří Orlických hor, ručně obrušovaná a vymazlená v domácí dílně.
Dotyk se dřevem poskytuje oporu (jako opřít se zády o kmen), mnout si ho prsty ve chvílích potřeby, koncentrace, rozhodování, je velmi uklidňující a stabilizující. Skrze dřevo se lépe ukotvíme ve svém těle, tedy ve svém kompase, abychom mohli citlivěji vnímat signály, kterými s námi promlouvá.
Dřevo je lehké a pocitově teplé. Však aby ne. Vždyť na jeho "těle" se velkou měrou podílí sluneční energie, která je nutná k růstu. Tato energie se pak dokáže uvolňovat procesem hoření (což všichni v zimě u krbu velmi oceňujeme).
Dřevíčka vděčnosti
Víte, mám kolem sebe ráda věci, ke kterým mám vztah. Jsou pro mě vzácnější, mají svůj příběh, je v nich kus mého života, srdce...
Dřevo souzní s mým srdcem. Proměňuje se mi pod rukama z polena na šperk. Miluju tu vůni, kresbu a perleťový lesk, který se objeví opakovaným leštěním. Má mou pozornost, obdiv, vděčnost, miluji jeho krásu...
A tak mě napadlo, nabídnout kus mého vztahu ke dřevu i vám. Všimla jsem si totiž, že i vztah ke kráse lze předat, nadechnout, vzít si od někoho... a tak jsou tu.
"Kouzelná dřevíčka vděčnosti"
Těmto dřevíčkům dávám do vínku zrození slovo Vděčnost.
Kdykoli se ho na krku bezděčně dotknete, zastavte se a prožijte si na okamžik vděčnost za... (sluneční paprsek na tváři, hluboký nádech, zdravé děti, přátele...)
A v čem spočívá to "kouzlo?"
* Kam jde pozornost, tak jde energie
*Vděčnost ve vašem životě poroste. Uvidíte víc toho, co máte, v čem tkví vaše bohatství
* Přinese vám to větší spokojenost
* Uvědomíte si, že štěstí je vnitřní stav, který je neustále přítomný...
* Vyjedete si v mozku nové neuronové spoje a posunete si "bod štěstí"
* S vděčností vám vstoupí do života i větší hojnost a bohatství